II.

8. února 2014 v 20:41 | Sola Fidelis/sola. |  Dává střípky sebe
1. března 2013, 028



No, pondělí zrovna není, navíc je to později, než jsem předpokládala, že napíšu a prostě... eh. Nápady jsou na papírech. Nedodělaný, jenom začatý, anebo ještě v tý malý kouli, co si tak hrdě říká můj mozek. Ale - přináším vám další, pro vás možná nezajímavou, "pocitovku".. no, tedy.. tak trochu. Dej Bůh, ať si to nikdy nepřečte!


A milovat mou sestru za to, jaká je - praštěná, nesnesitelná, milá, úžasná, narcistická, otravná, dětinská, malá, sobecká, egoistická, nesnesitelná (ano, podruhé), zapomnětlivá, rozhazovačná, rozjívená, originální, šílená a nejlepší. Jiná než já, přesto tak podobná. To, jak spolu nadáváme na rodiče, když nás obě naštvou a jak po ní házím pohledy, když se s mamkou pohádá ona a moc si na ni otevírá pusu. To, jak na mě ječí, abych si uklidila svoje věci a jak mě někdy o něco prosí a nedá se s tím odbít. To, jak je nevšímavá, když jí chci ukázat něco, co jsem udělala, ale i za to, že jsem ji párkrát nachytala, jak si čte moje sešity. Za to, jak je silná. Za to, že už měla několik kluků, zatímco já měla jen krátý *jak je zdrobnělina od vztah o.O* ve čtvrté nebo páté třídě. Za to, že umí nadávat jak dlaždič, za to, že si ze všeho dokáže udělat prdel a po ruce má vždy nějakou srandovní historku nebo zábavný obrázek z FB. Za to, jak hledá citáty, ale neobtěžuje si zapamatovat, kdo je vyřkl. Za to, že neví, co je to teatrální a za to, že už ví, co je to iritující - po tom, co jsem jí to vysvětlila, samozřejmě. A také za to, že to slovo používá. Za to, že nejdelší, co kdy přečetla bylo "Máma mele maso"... Za její úžasná přeřeknutí. Za to, na jakou si hraje drsňačku a jak se jí pomalu stává i doma, nejen ve škole. Ale jenom trošku. Mrzí to. Za to, jak je vznětlivá a jak si při hádkách ubližujeme a jak se jim potom smějeme (zatím mám nejradši tu poslední - to mi plivla do obličeje a já jí rozmatlala cheesecake ve vlasech). Za to, že se tak diví tomu, kolik knih přečtu a jak mě to může bavit. Za to, že se mi nesmála, když si přečetla kousek povídky, kterou jsem psala už ani nevím kdy. Za to, že si někdy myslí, že mě někdo upřednostňuje před ní, jen když mi někdo něco koupí a jí ne. Milovat ji za to, že je jaká je, ať už je všelijaká, protože je to jedna z nejlepších a zároveň nejhorších osob, co znám.
Určitě vím, že budu milionkrát mít chuť tohle smazat. Protože na ni budu nasraná jak zákon káže. Prosím, nedovolte mi to. Protože ona je ona.

"Největším štěstím v životě člověka je vědomí, že nás někdo miluje proto, jací jsme, nebo spíše přesto, jací jsme."
Romain Rolland
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Surynka/Natalie | Web | 8. února 2014 v 21:31 | Reagovat

Já vím, proč ostatním závidím sourozence :D

2 Becca | Web | 8. února 2014 v 21:31 | Reagovat

Cheesecake ve vlasech, nechtěla bych... :'D No jo, ti sourozenci.. :)

3 Narumi | Web | 8. února 2014 v 21:32 | Reagovat

Taky bych chtěla sourozence! Teda... mám sourozence a dokonce 4!:D Ale všichni mají už své děti a já si připadám prostě nějaká osamnělá... Ale tohle bylo opravdu skvělé :) Jde vidět že je to ta skvělá sourozenecká láska:)
Jo u mě je kdyžtak další díl povídky Tajemství sněhových vloček, svým komentem u té povídky si mě potěšila, tak jsem ti sem musela napsat, i když se tu moc nevyznám:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama