2. března 2014 v 15:34 | Sola Fidelis/sola.
|
Fantazie, slovo tak vzletné a milé, možná tajemné, a v konci s trochou naděje. Lehce splývá z jazyku, že? Ovšem popsat ji, to ne... to ne.
Fantazie, pokud bych si ji měla představit hmotně, je jako má představa hmotné mysli a přemýšlení; skutečné předměty prolínající se s abstraktními, spousty míhajících se obrazů a barev, nestálo a přesouvačno: zmateno, ale milo a teplo. Míchanice všeho, co jsem kdy viděla a všeho, co jsem si kdy představila převážně v uspořádání jako V peřině s přídavkem zmatku ze všeho, co jsem kdy četla a shlédla.
Fantazie, to jsou sny dohady přání zklamání. Nekonečné studnice štěstí, radosti, melancholie a smutku. Je to místo, kde můžeme létat bez křídel, a nebát se pádu, při potápění nezadržovat dech, ale neutopit se a vyznat lásku, aniž bychom se báli odmítnutí. Je to hezké místo, že? Skoro připomíná domov.
Fantazie, někdy… někdy tak neodbytná, narážející do nás ať už zvnějšku či zevnitř, až už nás to chce štvát, ale nemůže, a někdy tak zoufale nedostatečná, nepřítomná, když ji člověk opravdu potřebuje či chce.
Fantazie… dříve jsem si myslela, že ji máme všichni, ale to jsem jí sama ještě měla na rozdávání (ano, dekády daleko). Ne, ještě to není výsada, kdepak, ale brzy už může být, což vůbec není veselé či dobré. Protože by jí měl mít alespoň malý kousíček každý, protože s ní je tak nějak lehčí žít. To tam pak můžete uniknout. Tam jinam, do Fantazie, kde je kamkoliv a všude.
Fantazie, to znamená číst knihu a zaklapnout ji a pak se divit, jak to, že je televize vypnutá, když jste se na ni právě dívali.
Fantazie, to je přesně vědět, jak kdo vypadá, aniž by byl.
Fantazie, to je dar lidstvu, kterým by se nemělo plýtvat.
Fantazie je každého z nás.
Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti, řekl Sören Kierkegaard, kterého ani jeden z vás pravděpodobně nebude znát, a já jeho názor sdílím, ačkoliv si ho mohu vykládat nestejně s ním.
Uh, ahoj u dalšího článku:) Zítra mi začínají týdenní prázndniny, ale to v tempu přidávání ani jiných věcí nic nezmění. Tyhle moje kecy jsem se rozhodla dát na konec článku, jelikož... no, tohle by těžko zaujalo potencionální čtenáře, co? :D No nic, padím.
Komentáře i hvězdičky poteší.
Víte, prostě jenom věnovat vteřinu tomu, že kliknete na libovolný počet hvězdiček hnedle pod článkem.
Díky.
Design 100 bodov! :) Krásne farby, pekné ikonky na rubriky. Články plné a bohaté :) Len tak ďalej :)